Ředkev černá - klíčky z pohledu tčm

Černá ředkev se jako zelenina pěstovala již před 4 tisíci lety v Číně. Má řadu vitaminu C v plodu nebo klíčcích, přičemž za syrova obsahuje více céčka než citrón. Kromě toho obsahuje také vysoké množství vitaminu E, B1, B2, B6 a beta-karotenu. Z minerálů jsou v ní hojně zastoupeny železo, síra, měď, vápník, hořčík, draslík a fosfor.

Takovéto klíčky se mi povedlo sklidit po devíti dnech. Z pohledu tradiční čínské medicíny má černá ředkev chladnou povahu, její chuť je štiplavá a hořká. Má pozitivní vliv na plíce, slezinu, žaludek a játra. Můžete ji sníst ve formě klíčků, které jsou také pěknou ozdobou jídla. Alternativně můžete klíček zasadit a nechat vyrůst plod, který je pak uvnitř bílý a křupavý, s chutí podobnou ředkvičce.

Jako recept doporučuji šťávu s trochou medu na disperzi plic a kašel. Měli byste užít lžíci této šťávy třikrát denně. Je důležité poznamenat, že toto nenahrazuje fytoterapii tradiční čínské medicíny (TČM), a vždy je vhodné konzultovat svou anamnézu s odborníkem, pokud si nejste jisti.

Klíčky jsou ve fázi růstu a jako mladé výhonky obsahují více prospěšných látek. Podobně jako v případě gemoterapie, kdy jsou pupeny bylin mnohdy silnější než listy, doporučuji zařadit černou ředkev do stravy v menších dávkách, například jako přílohu. Je úžasná na dozdobení jídla a samozřejmě má také příjemnou chuť. Ve větším množství ji nedoporučuji u nemocí jater a při poruchách trávení typu průjmů.

Co se týče pěstování, černou ředkev vyséváme od poloviny července do první čtvrtiny srpna. Klíčky jsou pak rychle rostoucí a nenáročné na pěstování.

Zpracoval Tomáš Němec